Rota Vicentina, neboli rybářská cesta, je pěší trasa podél portugalského pobřeží. Větší část trasy vede přírodním parkem Parque Natural do Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina. Oficiální délka je 226,5 km a je rozdělena na 13 etap. Etapy se pohybují mezi 15 a 25 km na den. Existuje i vnitrozemní varianta, tzv. Historical Trail. Trasy jsou i pro bikepackery. Já vám popíšu tu pobřežní cestu, která je považována za jeden z nejkrásnějších pobřežních treků na světě.
Proč si vybrat Rota Vicentinu
Velmi krátce: je to krásný, dobře dostupný a nenáročný trek.
Tahle trasa se bude líbit širokému spektru chodců. Ať už vás láká divoká příroda, portugalská městečka, nebo kuchyně. Nevadí, pokud jste nezkušení chodci. Nevadí, pokud se neorientujete v mapě. Jako startovní trek je perfektní. Jen pozor – je tak hezká, že ji máloco překoná.
- Dostupný trek: Trasa spojuje vesnici Sines a město Lagos. Díky autobusové dopravě a letištím ve Faro a Lisabonu je možné se pohodlně napojit kdykoliv během cesty. Letenky nejsou drahé díky nízkonákladovým letům (záleží na roční době). V každé vesnici seženete taxi.
- Dobře značená trasa: Opravdu nepotřebujete mapu. Značky jsou velmi časté a ukazují jak správný směr, tak i křížkem trasu, kudy ne.
- Krátké úseky: Relativně. Rozpětí je 15–25 km za den.
- Služby na trase: Každý den začínáte a končíte ve vesnici/městě. Stačí mít jídlo a pití na 1 den. Nemusíte mít vařič. Ubytování najdete v penzionech, apartmánech, hostelech a kempech (doporučuji plánovat a rezervovat s předstihem).
- Lehká trasa: Není zde velké převýšení. Je pár prudších klesání a stoupání, dva dny jdete pískem a chvíli po ostrých kamenech. Celkově je ale trek lehký a zvládnou jej i mladší nebo starší ročníky (nevhodný pro vozíčkáře a kočárky!).
- Doplňkové služby: Mezi etapami si můžete zajistit převoz věcí nebo průvodce.
- Gastro: My jsme ohutnávali, hlavně rybí jídla a vše bylo naprosto výjimečné.
A samozřejmě – dechberoucí výhledy na oceán.
Já jsem cestu šla se svým tátou a synem, kterému byl rok a měsíc. Bylo to skvělé. O naší cestě si můžete počíst tady >>> Jak jsem se s kojencem a mým tátou vydala na trek Rota Vicentina
TIP: Pokud se chcete vyhnout hlavnímu proudu dopoledne, vyražte na cestu před devátou. Jinak se vám může stát (a možná budete jako já nemile překvapeni), kolik lidí na trase je. Pokud máte ubytování se snídaní, klidně bych poseděla.
Vybavení
Nebudete potřebovat nic extra. Troufám si říct, že všechno potřebné máte doma – možná až na návleky na boty. První dva dny (pokud jdete ze severu) se opravdu hodí. Těžké boty nechte doma, stačí lehčí. Já už roky chodím v Altra Lone Peak, moje kamarádka Tereza šla v barefootových botech. Sandály bych nedoporučovala – tátovi se dostal písek mezi nohu a sandál a způsobil si rozsáhlé puchýře.
Určitě si vybavení vyzkoušejte. To poslední, co chcete na cestě řešit, jsou otlaky z batohu, poškrábané podpaží od trička, zadřené popruhy nebo puchýře z bot…
Kromě oblečení, hygieny a elektroniky doporučuji i dostatek hotovosti, všechny potřebné léky, naskenované dokumenty a offline mapy.
Nám se hodil slunečník a pokrývka hlavy, letos kamarádi ocenili pláštěnku.
Vytvořila jsem seznam vybavení, kterým se můžete inspirovat. Neberte ho jako dogma – každý si vezme něco navíc, něco ubere >> gear list dospělák.
Seznam jsem připravila i pro ty nejmenší. Inspiraci, jak zabalit na pochod s ubytováním (tedy nalehko) dítě, si můžete stáhnout tady >> gear list dítě.
Ubytování
Na cestě je několik typů ubytování – rozhodující je váš rozpočet, úroveň komfortu a počet lidí.
Spaní na divoko (wild camping) je v Portugalsku zakázáno. Primárně zákon z roku 2021 cílí na obytná auta a je často označován jako anti-vanlife zákon. Pokuta může být až 600 EUR.
Pokud znáte datum své cesty, určitě si zamluvte ubytování předem. My jsme dali na radu kamarádky Terezy, která to šla rok před námi. Její zkušenost byla, že stačí rezervovat den předem nebo dokonce ten samý den přes Booking. My to měli jinak – většinou bylo už skoro všude obsazeno.
Tip: Zkontrolujte si ubytování na mapě a ověřte správný termín.
Kempy
Nejlevnější varianta, pokud si ponesete vlastní spaní. Raději vše překontrolujte dopředu – někdy se informace o ceně výrazně liší. Mezi Aljezurem a Sagresem je hluché místo. Ubytovat se můžete i v chatkách nebo vyzkoušet glamping.
Naše zkušenost z chatky v kempu Zambujeira do Mar byla fajn – čisto, bazén, fajn pro malého, dalo se vyprat a nakoupit.
Naše zkušenost s glampingem v kempu Salema Eco Camp byla rozporuplná. Kemp krásný, restaurace dobrá (i když dražší), krámek s eko a bio potravinami. Ovšem celtový stan s malou terasou, ledničkou a žárovkou bych za tu cenu glampingem nenazývala.
Hostely
Tohle by byla moje varianta č. 1, kdybychom šli trasu bez dítěte. Vyzkoušeli jsme jen dva, oba byly fajn, každý jiný. (Můj favorit byl v Aljezuru.) Mívají fajn ducha, každý hostel je jiný. Na Rota Vicentina nečekejte večerní party. Ubytování tady hledají i starší pěšáci a je tu větší klid.
Naše zkušenost z hostelu v Almograve byla přesně taková. U snídaně byl věkový průměr 50+.
Píše o tom i Tereza z Naruby.life ve svém článku o RV. Mimochodem, to ona mě inspirovala a fotkami nalákala >>> článek tady.
Ubytování v soukromí / penziony / B&B
Využívali jsme nejčastěji – hlavně kvůli Mikolášovi – a bylo to opravdu pohodlné. Ale ne nejlevnější. Protože je trasa daná a jde se de facto z vesnice do vesnice, doporučuji rezervace dlouho dopředu. Hodně tím ušetříte.
Hotely
Nejdražší varianta. Zkušenost máme jednu – protože vše ostatní bylo plné. Doteď si nejsem jistá, že to odpovídalo ceně.
Finance
Počítejte cca 50 EUR na den, pokud si nechcete úplně škrtit opasek – sem tam se dobře ubytovat, najíst a dát si kávu. Pojmout to můžete i lowcost – bez restaurací a stravováním se ze supermarketu. Cokoliv nad 50 EUR/den znamená pohodovou dovolenou, kde si dopřejete oběd, možná i večeři, skleničku vína a víc prozkoumáte místní gastronomii. Případně se lépe ubytujete.
Letenky koupíte přes nízkonákladovky – do Lisabonu létá z Prahy např. EasyJet, z Vídně Ryanair. Pokud budete spát v ubytování a sbalíte se do příručního batohu, ušetříte.
Rede Expressos vás doveze do vesnic po trase. Kupovali jsme na místě (Sete Rios). K dnešnímu dni stojí lístek 16,5 EUR na dospělého (Lisabon–Porto Covo). Nikdo po nás nechtěl autosedačku (Mikoláš byl v nosítku). Může být problém s rezervací online.
Na trase jezdí i Flixbus (Sines, Vila Nova de Milfontes, Zambujeira do Mar, Odeceixe, Aljezur, Lagos). Je levný (8 EUR Lisabon–Sines), ale nebere děti bez autosedaček a vlastní nemá.
Z Lagos jezdí vlak (1 přestup) do Lisabonu. Cena: 29 EUR.
Jednotlivé úseky
Naše cesta začínala v Porto Covo, proto vynechávám první etapu. Zvolili jsme to hlavně kvůli ubytování a dobré dostupnosti autobusem v podstatě až na start – tuhle variantu můžu jen doporučit.
Osobně se mi nejvíc líbila ta divočejší část podél západního pobřeží. Bez pobřežních hotelů a dožívajících důchodců z Německa a Anglie. Pokud máte jen týden, volila bych tedy severní část trasy.
Porto Covo → Vila Nova de Milfontes
Krásná, celkem rovinatá trasa, ovšem plná písku! Tím je trochu těžší, a doporučuji návleky (link). Je tu hodně malých plážiček, převýšení nepřesáhne 80 m. Jste skoro v úrovni oceánu, kombinace zeleně, písku a barev vody vám bude brát dech. V cíli najdete několik restaurací, obchodů i prádelnu.
Vila Nova de Milfontes → Almograve
Krátká trasa. Můžete jít přes most, nebo využít převoz na pláž na druhé straně řeky. Tady dobře koukejte po značení – oficiální trasa se stáčí po několika stech metrech z pláže. Ani dnes převýšení nepřesáhne 80 m, jen už nejdete přímo u oceánu. V Almograve je výborná nepálská restaurace a nenechte si večer ujít posezení v baru na pláži, nebo jen samotnou pláž.
Almograve → Zambujeira do Mar
I tenhle úsek je ještě plný písku a patří mezi ty delší. Jde se podél pobřeží i borovicovými lesy. Ve vesnici Cavaleiro si můžete dát kávu a tradiční pastel de nata. Od majáku dál můžete potkávat jezdce na koních. Nenechte si ujít rybí restauraci u malého rybářského přístavu O Sacas, téměř na konci cesty. Potom vás čeká trochu nepříjemný úsek před cílem kolem silnice.
Zambujeira do Mar → Odeceixe
Hned na začátku vás čeká stoupání a klesání, tahle etapa vede buší, kolem farem, kolem oceánu, a jsou tady i písčité úseky. Občerstvení je možné v Azenha do Mar. Poslední část vás zavede po krásné vyhlídce na pláž Praia de Odeceixe Mar do vnitrozemí k malebnému městečku, kde najdete dostatek možností restaurací i obchodů.
Odeceixe → Aljezur
Ráno se vracíte nazpět k oceánu s výhledem na pláž Praia de Odeceixe Mar z druhé strany. Ani dnes se písku úplně nevyhnete. Budete procházet krásnými úseky s výhledy na oceán, ale půjdete i po silnici a hodně po šotolinách. Aljezur je krásné městečko, nechte si čas na procházku a třeba večeři. Je zde velký supermarket pro doplnění zásob.
Aljezur → Arrifana
Krásná příroda a pak silnice vás zavedou k oceánu. Na vysokých útesech můžete vidět rybáře. Po cestě projdete kouzelnou vesničkou Monte Clérigo. Zbytek dne půjdete nádhernou krajinou po písku s výhledem na oceán a útesy. Arrifana je mekkou surfařů. Najdete tady několik restaurací – od rybáren až po alternativní. Hledejte ubytování dost dopředu. My bydleli několik kilometrů od trasy.
Arrifana → Carrapateira
Písek mizí. Převážně jdete po šotolině a hodně vnitrozemím. I to je ale kouzelné. Kávu si můžete dát například v Quarenta & Quatro. Všímejte si změny barvy podloží. Když se dostanete zpět k oceánu, budete jednoduše okouzlení. Přecházíte i slavnou pláž Bordeira. V Carrapateiře je milá restaurace na náměstí (Micro Bar) i obchod.
Carrapateira → Vila do Bispo
Těžší etapa, hodně nahoru a dolů, skoro po celou dobu máte oceán po pravé straně. Úžasné výhledy. Po posledním náročném stoupání se napojíte na šotoliny a vnitrozemím docházíte do cíle. Rezervujte si ubytování dostatečně dopředu. Je zde několik restaurací a větších obchodů (Lidl).
Vila do Bispo → Sagres
Šotolina, terén rovný i do kopce a z kopce. Také chůze po pichlavých kamenech. Cesta na konec světa k majáku. Velmi turistické místo, nás neuchvátilo. Příroda se úplně proměnila – všimli jste si? Sagres je další mekkou surfařů i obytných aut. Rozhodně nejvíc možností na doplnění zásob a možnosti se najíst venku. Za mě dva tipy: Fermento a Laundry Lounge.
Sagres → Salema
Docela těžký úsek. Hodně nahoru a dolů, některé sestupy jsou těžké. Už ne tolik útesů, ale spíš kopce svažující se k oceánu. Opět pár zátok se surfaři i možností občerstvení (Restaurante Zavial).
Salema → Luz
Je vidět, že jste tu blíž civilizaci. Pár stoupání a klesání, staré památky, podivná šablonovitá městečka na letní pobyty. Nás uchvátilo Burgau a Love Burgau. Budete potkávat i denní chodce. V cíli hodně restaurací, obchodů. A taky – říká vám něco případ ztracené Maddeline?
Luz → Lagos
Tahle etapa, jako by nebyla. Velmi krátká. Vlevo zástavba, vpravo oceán. Hodně turistů. Lagos je už velké město plné turistů a ruchu. Nádherné (z výšky) pláže mezi skalisky. Mnoho chodců na chodnících. Trasa končí u železnice, kde je i poslední (první) cedule.
Shrnutí
Pokud váháte, prostě vyražte. Tahle trasa stoupá na popularitě, možná na ní bude brzy hodně rušno. My na cestu vzpomínáme dodnes. Fotky budí úžas a pořád si připomínáme vůně, výhledy a chutě.
Trasa je opravdu variabilní. Nemusíte se trápit, že ji neprojdete celou. Každá část má to svoje. Za mě je rozhodně hezčí severní část, tedy ta na západním pobřeží.
Veškeré další potřebné informace najdete na oficiálním webu.
