Spaní s dětmi venku pod stanem (i bez něj) je dobrodružství. Někdo to zvládá levou zadní a pro někoho je to opravdická výzva. Jestli patříte do skupiny, pro kterou se jedná o výstup z komfortní zóny a přesto vás to láká, mám pro vás praktické rady a vychytávky, které vám usnadní vaše první, a snad i všechna další, venkovní přespání.
Proč spát venku
Každý si najde svůj důvod. Pro mě je to směs adrenalinu, budování sebevědomí, poznávání nových míst, zjednodušení života, radost z radosti syna a taky fakt, že venku fungujeme tak nějak líp. Já, teď už vlastně my, to máme rádi a syn se často ptá: ‚‚Budeme spát venku/ v autě?’’.
*V době vzniku článku je synovi 2,5 let.
Pořád beru jako privilegium, že v naší zemi je spaní v přírodě povoleno. Má to svá pravidla, ale můžeme a to je na mnoha místech i v Evropě nemyslitelné. Trochu mám pocit, že si toho moc nevážíme.
Venku je to všechno trochu jinak. Tak nějak přirozenější, jednodušší. Řešíte hlavně základní potřeby (jídlo, teplo, spánek) a hlava funguje v jiném režimu než běžně doma za provozu. Je to takový návrat k sobě. A je to i osvobozující. Doma hlavu jen velmi těžko zastavíte.
Je to dobrodružství, které je dostupné. Nepotřebujete speciální auto, drahé letenky a na začátek ani speciální vybavení. Můžete spát doslova za barákem. V dnešní době, kdy na nás sociální sítě tlačí, jak zabavit děti a kam s nimi vyjet na dovolenou/ roadtrip, to všechno můžete vypnout a zorganizovat přespávačku low cost. V klidu a na pohodu.




Strach jako překážka
No a co když se bojíte? Strach jako překážka spaní venku je to nejčastější, s čím se v soukromých zprávách setkávám. Nebudu lhát, I já mám občas strach. Takže co s tím?
Popište si svůj strach
Zjistit, s čeho přesně máte strach, je klíčem k tomu se strachem nakonec zatočit. V klidu domova si nejlépe nahlas popište, co je spouštěč. Je to tma? Jsou to divné zvuky? Je to nepohodlí? Jsou to zvířata? Řekněte ten nejhorší scénář a klidně přehánějte. A pak se na něj ‚‚podívejte“ a objektivně si to rozeberte.
Tahák na jednotlivé strachy
- Strach ze zvuků – nahlas si zvuky popište, poslouchejte audioknihu.
- Strach ze tmy – hlavní spouštěč fantazie, pomáhá světlo (malé skladné solární v teplé žluté například z Pod7kilo).
- Strach z neznámého místa – vydejte se tam, kde to znáte, využijte Bezkempu, najděte si malý klidný kemp.
- Strach ze samoty – přidejte se k někomu.
- Strach, že to dítě nezvládne – může se stát, že to neklapne. Ale děcka jsou většinou víc v pohodě jak my. Mluvte o tom, co vás čeká.
- Strach z počasí – sledujte předpověď, mějte plán B.
- Strach z nepohodlí – můžete vylepšit vybavení (tlustší matračka, teplejší spacák, větší stan).
- Strach z hmyzu – použijte repelent (my používáme EO a Incognito Insect Repellent), moskytiéru.
- Strach z lidí – sežeňte si parťáka, spěte daleko od lidí (když nadivoko), nebo využijte zázemí kempů.
Rituály jako překážka?
My jsme si žádné rituály, vázané na byt, nedělali. Takže jsme tohle moc řešit nemuseli. Ale někdo například večer pravidelně koupe. Nebo pravidelně vstává. Nebo usíná v tom samém pyžámku. Nebo má ten určitý hrneček. To se dá trochu poupravit.
Změňte formu, ne obsah.
Například pohádky můžete číst při čelovce. Pyžamo můžete vybrat speciální na ven. Hrneček si nechte vyrobit 1:1 plecháček. Vytvořte si nové rituály speciálně jen na ven.
A pak taky, děti jsou velmi často tak unavené, že usnou dřív, než je zapnete do spacáku.
Jak jsme začali my
První spaní jsme podnikli za barákem, když malému byli 2,5 měsíce. Tehdy ještě v tarp stanu Lanshan. Potom jsme podnikali kratší přespání ve stanu i autě a vše vyvrcholilo přechodem Šumavy, když malému bylo 4,5 měsíce. Spali jsme pouze pod stanem na NN. Od té doby nemám sebemenší pochybnosti, že spaní venku zvládneme za jakýchkoliv podmínek.
Velmi často spíme v levných kempech a tábořištích u nás na Šumavě a Pošumaví. Nebo na osvědčených místech, kde se dá udělat oheň (mimo NP a CHKO). Stan je pro mě jistota, že se nemusíme vázat na ubytování. V roce 2025 jsme prošli Český ráj a projeli Alpe Adriu, kde nám spaní v kempech ušetřilo opravdu hodně.


Jak můžete začít vy
- Nechoďte sami. Najděte si parťáky. Pro vás i děti to bude snadnější, pokud se znáte a máte podobné tempo (pokud se o někoho musíte ještě starat, moc vám to nepomůže, vybírejte pečlivě).
- Zkuste si to na zahradě/ v malém kempu. Víte, že doma je blízko, nebo že nejste sami.
- Využijte hezké Bezkemp místo.
- Přidejte se na organizovanou akci/ tábor.
Jestli máte zkušenosti bez dětí, využijete je! Několik matek mi psalo, že samy hodně spaly venku, ale s dětmi si na to netroufají. Ale proč? Pokud jste ve stejné situaci, věřím, že máte dostatek zkušeností a zážitků, abyste to zkusili i s dětmi. Možná se vám objevily nové strachy, na těch, ale můžete zapracovat.
Nedávejte si velké cíle. Stačí malé. Na začátek klidně jedna noc.


Vyzkoušet si všechno nanečisto
Tohle je dost důležitý bod. Rozhodně NECHCETE na místě v nepohodlí, začínajícím řevu mláděte řešit, že netušíte, jak postavit stan, nebo zapnout čelovku.
Vyzkoušejte si opravdu všechno. Jak nafouknout karimatku, jak postavit stan (postavte ho klidně v obýváku), kde máte oblečení, jak našroubovat kartuši. V klidu si nanečisto zabalte. Zkuste si celý proces od A do Z.
Určitě si dejte pozor, aby vaše boty a oblečení nedřelo. Klidně choďte na nákup s batohem.
Pokud to bude vaše první spaní venku, klidně si v tom obýváku ve stanu i ustelte.
Našla jsem článek, který nedoporučoval spát s dětmi mladšími 3 let ve stanu. Větší blbost jsem nečetla opravdu dlouho. Naopak, čím dřív začnete, tím přirozenější to pro vás a vaše děti bude. Jestli jste to nestihli, tak nezoufejte. Právě takovéhle malé kroky pomohou děcko na stan navyknout.


Kemp nebo nadivoko?
Já to mám raději v přírodě. Je to sice větší výzva, hlavně pokud máte strach. Ale má to i výhody. Na záchod můžete, kde si vyberete. Nebude vás budit nikdo opilý. Je to zadarmo.
Při delších cestách se sem tam spaní v kempu hodí. V některých lokalitách (klasicky CHKO a NP) je ale spaní na divoko zakázané. Například při přechodu Šumavy jsme využívali nouzová nocoviště, při přechodu Českého ráje jsme využili kempy.
Kempy jsou fajn, pokud potřebujete dobít baterky, dát sprchu, vyhodit odpadky, vydechnout u hřiště a nemít strach z neznáma. Já se ale nikdy nevyspala kvalitně, vždycky se někdo opil a dělal bordel.
Pokud bych vám mohla doporučit, zkuste Bezkemp. Víte kde jste, že se o vás ví, nebudete rušeni.


Praktické rady
Jak najít místo
Prohlédněte si lokalitu na mapě. Jak turistické (koukejte na vrstevnice), tak letecké. Nedá vám to sice 100 procentní jistotu rovného místa, můžete si je alespoň vytipovat. Osobně se dívám na přístřešky, protože se tam dá dobře uvařit večeře a mají alespoň nějaké chránění před deštěm. V některých lokalitách už existují také útulny, nebo nouzová nocoviště. To všechno můžete zadat do vyhledávání v aplikaci Mapy.cz (rozhodně doporučuji zaplatit si Premium verzi).
Osobně bych nespala u posedů a na místě, kde je dost stop zvířat. Pokud se nebudete cítit, není žádná hanba místo změnit.
Zároveň doporučuji dojít na místo za světla a mít dostatek prostoru pro postavení stanu a uvaření večeře.
Stáhněte si aplikaci Záchranka. Nejenom že je skvělá v případě problému, ale zároveň varuje při situacích, jako je velký vítr, možnost povodně a podobně.




Organizace ve stanu a příprava na ráno
Zkuste už při přípravě na noc přemýšlet, co by se vám mohlo hodit. Já mívám po ruce pití pro nás oba, kapesníčky/ vlhčené ubrousky, jednu teplejší vrstvu oblečení, čelovku a telefon. U mladších dětí bych si připravila i plenu a teplou vodu na UM. Hodně mi pomáhají barevné organizéry/ vaky. Docela rychle tak mám i v noci přehled, kde co mám.
Hygiena
Důležitý bod, aby se vaše dítě neoprudilo. Tohle jsem vždy řešila podle délky pobytu venku a podle počasí. Když jdeme nebo jedeme delší cestu, využiju jednou za čas kemp, kde se pořádně osprchujeme. Na kratší (třeba 2-3 dny) využívám svoji vodu, vlhčené ubrousky, nebo potoky (ale nikdy nepoužíváme mýdlo v potoce, i kdyby bylo nontoxic). To, že má dítě oblečení špinavé nevadí, ale mokré už ano. To samé platí u vás.
Můj tip: používám cestovní lahvičky a flakonky. Mám takhle tělový olej, parfém pro sebe, sprchový gel.
Zima nebo mokro, co s tím?
Když se ochladí, vždycky jako první řeším jeho pohodlí. Chci, aby byl syn v pořádku, suchu, teple a měl hezké vzpomínky (krátkodobé nepohodlí nevadí, naopak).
Takže, vždy nejdřív převlíkám a do oblékám malého, pak mě. Vyjímka je ráno, kdy nejdřív oblékám sebe.
Můj tip: mějte jeden vak na špinavé a mokré prádlo navíc.
Hmyz a další havěť
Broučkům, komárům, mravencům a pavoukům venku neutečete. Ale můžete eliminovat jejich přítomnost ve stanu, a jak moc vás otravují mimo stan.
- Zkraťte dobu otevření stanu na minimum.
- Pokud uvnitř svítíte, snažte se neotvírat.
- Čelovku si zavěste na krk, aby vám hmyz nelítal do obličeje.
- Nontoxic repelentem nastříkejte sebe i síťku stanu.
- Můžete si pořídit Head net (síťku na obličej).
- Noste dlouhé rukávy a nohavice.
- Přibalte tyčinku na bodance.
- Každý den se prohlídněte kvůli klíšťatům (dětem prohlídněte i hlavy).
Co když to neklapne
Může se stát, že se to nepovede. Že vás překvapí počasí, nebude se to líbit vám, nebo dítěti. Vždy mějte plán B. Kudy rychle domů, záložní ubytování, někdo na telefonu. Rozhodně to není ostuda! Je daleko lepší změnit lokalitu (když se vám nelíbí), nebo jet domů, než se v lese trápit.
Pravidlo EASY IN a EASY OUT.


Vybavení
Nemusíte mít žádné extra vybavení. I my jsme měli začátky punkové. Následující řádky berte jako inspiraci a doporučení.
Oblečení
Vrstvěte jako cibule. Co se týče materiálu, nejvíc se mi osvědčilo merino. Pro mě i malého jako základní vrstva na spaní a při zimě. Jako finální vrstva se mi osvědčil (u dítěte) softshell, v blbém počasí nepromok (třeba z Lidlu). Kukla (merino) je perfektní na léto i na zimu. Když byl syn malý (do 2 let) měli jsme i čepičky na šňůrky (perfektně posloužila na Fisherman’s trail a na přechodu Šumavy). Pokud dítě nosíte, doporučuji capáčky, klidně péřové do stanu a do nosítka softshell. U malých dětí využijete i slintáčky.
Tip: Roky jsem spokojená se značkou Dupeto.




Stan
Jednoznačně se vyhněte levným stanům typu Lidl. Velmi často nemají dobře vyřešené dveře a zádveří a pravděpodobně vám do nich naprší.
Co vás bude zajímat:
- Váha.
- Cena.
- Typ (samonosný/ tarp, jednoplášťový/ dvouplášťový).
- Velikost.
Jednoplášťový stan – za mě nebrat. Budete neustále řešit kondenzaci, tedy mokro. A to nechcete.
Tarp – je skvělá volba, pokud řešíte váhu. Staví se na trekové hole. To může být problém v náročných situacích, kdy je nutnost stan rychle postavit, nebo fouká vítr a je špatné podloží.
Samonosný stan – ideální řešení. Určitě vybírejte mezi stany pro 2 osoby, i když máte malé dítě. Potřebujete prostor pro manipulaci uvnitř. My máme NatureHike pro 2 osoby a nevyhovuje nám. Proč? Vchod je pouze u hlavy, tedy místo převalit se na stranu složitě vylézám a často syna vzbudím.
Moje doporučení: samonosný, dvouplášťový stan se 2 předsíňkami pro 2-3 osoby. Osobně teď pokukuji po Big Agnes. Je to velká investice, ale věřím, že nám kvalitní pobyt venku. A nezapomeňte na podlážku. Roky používám doma vyrobenou z tyveku a stále slouží (i po 7 letech).


Spacák
Pro malé děti spacák řešit nemusíte. Vystačíte se s teplým vakem do kočáru, nebo péřovou kombinézou (my měli od Columbia koupené na Vinted). V létě nám stačil fleesový overal (opět Columbia). Navázat můžete rostoucím spacákem. Je několik značek, které je vyrábí. Například značka Boll, Cumulus, Sir Joseph Kwak a další.
Co vás bude zajímat:
- Váha
- Tepelný komfort (kdy budete spacák využívat)
- Materiál (peří/ syntetika)
- Sbalitelnost
- Případně plnitelnost
- Podmínky použití
- Prodyšnost/ větruodolnost
- Zateplovací límec
- Cena
Tepelný komfort
Spacáky můžete dělit podle ročních období (letní, třísezónní, dvousezónní, zimní). U dětských se setkáte hlavně s letními a třísezóními. I s tím si v lehké zimě vystačíte.
Na každém spacáku najdete údaje pro Komfort, Limit a Extrém. Někdy najdete údaje pro ženy a muže zvlášť. Dětské limity se neuvádějí (nemá je uvedené ani Kwak). Mějte na paměti, že děti mají termoregulaci horší než my dospěláci. A že vás rozhodně zajímá údaj Komfort.
Péřové spacáky
Platí, že péřové spacáky jsou: sbalitelnější, lehčí, déle vydrží, ale péče o ně bývá složitější, jsou náchylné na vlhkost a jsou dražší.
Husí nebo kachní peří? Sáhnout můžete po obojím. Dělí je drobnosti. Například husího peří je potřeba o něco víc, něž kachního. Ovšem takový spacák je dražší, než ten plněný kachním peřím.
Plnivost – Cuin. Čím větší číslo, lepší izolace.
Cena se pohybuje dost vysoko, ovšem díte ho má několik let a může ho podědit mladší sourzenec, nebo se dá v dobrém stavu dobře prodat (z druhé ruky se skoro nedají sehnat).
Syntetické spacáky
Ty bývají až o 1/3 větší při sbalení, těžší, jsou skoro bezúdržbové, vydrží i lehkou vlhkost a jsou levnější. Ovšem jejich problémem krom jiného je jejich kratší životnost. Pokud víte, že bude dítě používat spacák na táboře, nebo ve vlhkých podmínkách, je to vaše volba
Karimatka
Tady záleží, jak moc chcete být ultralite, nebo jak moc si chcete dopřát komfort. Můžete zvolit úplně minimalistickou verzi skládacích pěnových karimatek. Nebo naopak na ně přidat ještě vysoké karimatky s vysokou R hodnotou.
Za mě: na pěnových karimatkách se moc nevyspíte a pokud bude nižší teplota, bude vám zima.
Pokud máte kojené dítě, nebo spíte v jednom spacáku, budete muset vyřešit šířku. Buď spojíte 2 karimatky, ale pořád hrozí, že se potkáte v mezeře uprostřed, nebo si pořídíte trochu těžší variantu: širokou karimatku pro dva.
Nejideálnější je oba typy karimatek kombinovat. Budete dobře izolovaní a lépe se vyspíte. Ale pěnové karimatky nejsou moc skladné.
Při přechodu Českého ráje jsem nesla jak pěnové karimatky, tak dvojitou nafukovací.
I karimatky mají svoje tepelné komforty. Přestože máte dobré spacáky, pokud vyberete karimatku s hodnotou R2, bude vám zima. Čím vyšší R číslo, tím lepší izolační vlastnosti.




Lékárnička
Tenhle body moc neřeším. Nemusíme. Malý je zdravý a nemá alergie. Máme jen základ.
- Betadine
- Náplasti
- Tejp
- Paralen
- Kapky do očí
- Repelent
- Vlhčené kapesníčky
- Nůžtičky
- Pinzeta
Jsme vždy připraveni vyrazit do nejbližší nemocnice, nebo dojet domů (když jde o cesty v ČR je to opravdu jednoduché).
Pokud budete vyrážet dál, doporučuji se poradit s vaším pediatrem. Mějte vždy dostatek léků (i rezervu!), které dítě potřebuje. Vše si zabalte do nepromokavého sáčku.
Můj tip: pro sebe vemte dostatek hořčíku. Mám celkem 3 rozdělené do dne a pomáhají mi už roky existovat při zátěži.
Hry a hračky
Tohle je hodně individuální a záleží to na věku dítěte, vašich zájmech a zájmech dítěte.
0-1 rok
Stačily nám kontrastní knihy/ karty a asi 2 hračky. Děcko daleko neuteklo, bylo to dost jednoduché.
1-2 roky
Tohle je dost turbulentní období. Posunuli jsme se k Albi tužce a malému pytlíčku oblíbených autíček. Perfektní byl třeba čtyřlístek na cestu. Skladný a po úplném zničení se dá vyhodit.
2-3 roky
Jezdí s námi Albi tužka, oblíbený plyšák a pytlík s auty (je jich 5).
Starší
Zatím mám pouze zkušenost s dětmi do 5 let. Hodily se nám bojovky, karetní cestovatelské hry, lupa, večerní divadlo za pomocí čelovky i audiopohádky. Ale netřeba toho mít moc, aby nebyly přestimulované.




Jídlo
Věčné téma. Jídlo to může celé zachránit, nebo po… Pokud máte dítě bez alergií a intolerancí, nebo nějakých zdravotních problémů, máte rozhodně napůl vyhráno. Mám známou, která musí každé jídlo vážit a odměřovat a to je teprve výzva. I tak zvládají cestovat. Ne úplně pod stanem, ale obdivuji, že to nevzdala.
Moje doporučení: neexperimentujte. Neberte nic, co byste si nezkoušeli předem.
Kudy vede trasa?
Podívejte se, jestli budete procházet vesnicemi, nebo městy s možností nakoupit, nebo se najíst. Pokud to jde, doporučuji dokoupit cestou. A klidně si naplánovat zastávky na občerstvení. Ale chápu, to se může prodražit. Navíc nabídka bývá dost omezená na párky, klobásy a takové české klasiky.
Kolik je dítěti?
Nejsnadnější byl přechod Šumavy s kojencem. Potřeboval vlastně jen moje prsa. Postupně jsme začali zapojovat různé kaše na snídaně, pečivo, sýry, oříšky, ovoce, sušené ovoce, ano i ovocné kapsičky a ovocné tyčinky, zeleninu. Vařím kuskus, pohanku, tarhoňu a další drobné těstoviny vařené do 2 minut. Vozím s sebou parmezán a struhadlo. Soli jen pomálu, jiné koření na cestách nepoužíváme.
Co potřebujete vy?
Já třeba potřebuju čokoládu, pivo a hořčík. Fakt. Nezapomínejte, že vy jíst musíte. Pokud budete vy vysílení, hladoví tak pak budete i nepříjemní, nervózní. Klidně si dejte i to, co jindy nejíte. Například já jsem při cestě Alpe Adria s chutí jedla jídla plná sacharidů (jako špecle), přestože jsem byla předtím měsíc na keto dietě. Tělo si řeklo.
Můj tip: Fermato. používám při každé cestě a snadno vykouzlím chutné jídlo za chvilku. Toto není spolupráce 🙂
Kupované, nebo doma dělané?
Někdo preferuje dehydrovaná jídla. Moje osobní zkušenost je, že jsou hnusná. Mám docela ráda Express menu, ale to je dost těžké, protože není dehydrované. Jejich pomazánky ale mohu vřele doporučit! Značky jako Adventure menu a podobné mi/ nám nikdy nesedly. Navíc jsou opravdu drahé! Takže jako nouzovku ano, klidně si 1-2 vemte s sebou na případ nouze.
Jídlo si můžete i doma usušit. Ať už v sušičce, nebo troubě. Pokud nejste vegetariáni, doporučuji si udělat svoje sušené maso. Usušit můžete i ovoce. Například jablka, meruňky, švestky a jiné. Naprostý výhra je naučit se sušit svoje kompletní jídla. Například mleté maso (sója) s fazolemi a rýží. Proč? Můžete zalít i studenou vodou, protože si to před usušením uvaříte!




Do čeho balím?
Jídlo si balte do nepromokavých pytlíků a nejlépe do separe vaku. Plus si berte pytlík na odpad. Sůl a koření můžete balit do speciálních šroubovacích kelímků, já využívám i krabičky po šumácích. Používáme uzavíratelné pytlíky z Ikea a cestovní mini lahvičky. Vždy mám s sebou láhev na vodu, krabičku na jídlo pro malého, nůž, svorky a v zimě i termosku. Hodit by se vám mohl i filtr ne vodu, my to zatím zvládali bez něj.
Na čem vařím?
Vyzkoušela jsem toho hodně, momentálně mi velmi vyhovuje šroubovací bomba s vařičem, který postavím na zem a mám k němu malé závětří. Nádobí na vaření mám z Pod7kilo (metoriál Halulite). Jednu nádobu jen na vodu a druhou na jídlo. Mikoláš má plastový talířek a mističku z Ikei, já dojídám z ešusu. Na mytí s sebou vozím eko přípravek v malé lahvičce a houbičku na provázku.
Není na co čekat, plánujte si dobrodružství už teď
Snad vám článek dal inspiraci a informace, které zužitkujete venku. Doptat na cokoliv se můžete u mě na Herohero. Tenhle článek rozhodně neodpovídá úplně na všechno, stále toho hodně chybí. Podrobnosti a naše zkušenosti rozvedu v chystaném e-booku.
Zatím se můžete inspirovat. Například přípravou na přechod s dítětem. Nebo naším přechodem Šumavy.




Článek obsahuje affiliate linky na vybrané obchody a produkty, které používám a jsem s nimi spokojená.