Na horu Boubín v zimě – tipy a zajímavosti

Na Šumavu jezdím přes dvě desítky let a nějakou dobu už tady i žiju. Ale opravdu se mi ještě nepovedlo vidět všechno. Je tu hodně míst, známých i neznámých, která teprve objevuji. Boubín jsem měla na pomyslném seznamu hodně dlouho. Už po první návštěvě jsem mohla říct, že výhled z jeho vrchu pasuju, pro mě, na zatím ten nejhezčí, jaký na Šumavě vůbec máme.

Boubínský prales, trochu do historie a čísel

Založený schwarzenberským hajným Josefem Johnem z Vimperka už v roce 1858. Velikost pralesa se v průběhu let měnila. Momentálně je velikost 666,41 ha (taky si to neumíte představit?) a jde o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci. Porost složený z jedlí, smrků a buků starých někdy i 300 až 400 let, je jednou z nevýznamnějších lesnických lokalit v Evropě. V minulosti byl poničen větrnými kalamitami, kůrovcem, přemnoženou zvěří ale i turismem. Proto je teď jádro pralesa oplocené (i když plot je na mnoha místech poničen).

Oplocené torzo Boubínského pralesa

Kolem plotu vede naučná stezka. Mě osobně nic moc nedala, mohla by být daleko lépe zpracovaná. Bohužel okruh není úplně vhodný pro kočárky, natož vozíčkáře. Na druhou stranu část po zelené od Boubínského jezírka směr Boubínský prales – jih je opravdu krásná. 

V roce 2023 je bohužel kvůli nebezpečí pádu suchých stromů do odvolání uzavřena turistická trasa a naučná stezka právě kolem torza pralesa.

Slovo prales je, řekněme, lehce nadnesené. Možná hodně lidem přijde nesmyslné chránit netknutě části lesů. Podle mě je to ale velmi důležité. Můžeme krásně pozorovat procesy v přírodě a to jak se dokáže příroda obnovovat. Dokážeme si lépe představit, jak Šumava vypadala. Protože při dnešní procházce běžným lesem se určitě musíte podivovat, jak mohly lesy představovat přírodní bariéru. Při pohledu na prales na Boubíně (nebo třeba taky u hradiště Obří hrad) jednomu hned dojde, jak nepřístupné místní lesy musely být. A proč se před nimi zastavili samotní Římané.

Zimní cesta po červené na vrchol Boubína
Schody k rozhledně

Jak se k Boubínu dostat

Záleží na tom kde jste ubytovaní, nebo odkud jedete. Na Boubín se můžete vydat na několika hodinový výlet, nebo třeba na dva dny.

Autem

Nejjednodušším způsobem dopravy je bezesporu auto. Zaparkovat můžete například v Kubově Huti, v Zátoni, nebo na parkovišti pod Boubínem (směr Idina Pila). Z Kubovi Huti vede asi nejkratší trasa. Po modré k rozhledně to je 4,5 km (ale vyhnete se Boubínskému jezírku). Pokud jste opravdu zdatní chodci, můžete nechat auto až ve Vimperku (11 km), Volarech (14,4 km), nebo Lenoře (12 km).

Vlakem

Několikrát denně projíždí na trati mezi Vimperkem a Volary osobáček. Tedy vézt se můžete už se Strakonic. Vystoupit se dá v Kubově Huti, což je nejvýše položená železniční stanice v čechách. Vystoupit ale můžete až v zastávce Zátoň, nebo Zátoň-Boubín. 

Autobusem

Využít můžete i autobus který jezdí na trati Vimperk – Strážný. Jede několikrát denně. 

Trasy okolo Boubína

Okolí Boubína je jako stvořené k tomu, se znovu a znovu vracet. I když přijedete autem, můžete si udělat hezké okruhy. Počítejte ale s tím, že budou časově náročné, protože jsou dost dlouhé. 

1.Pokud zaparkujete na parkovišti Pod Boubínem, vydáte se na rozhlednu, neprojdete si celý okruh okolo pralesa a zpátky se vydáte cestou pod Malý a Velký Bobík. Vvyjdete v Kaplici (kousek od parkoviště) a mapa ukáže něco přes 17 km.

2. Pokud půjdete ze Zátoně po modré k Boubínskému jezírku, na rozhlednu a zpět Přes Idinu Pilu, máte to tam okolo 20 km. 

*moje trasa

3. Když vyrazíte z Kubovy Huti po modré na rozhlednu, přes Boubínské jezírko, Lukenskou cestu a Lesnickou naučnou stezku zpět, budete mít opět kolem 17 km.

4. Nejjednodušší je trasa Kubova Huť – Boubín rozhledna – Kubova Huť. Jdete tam i zpět po té samé trase. Ani v tomhle případě to není trasa úplně vhodná pro kočárek. Začátek je dost kamenitý a na konci čekají schody. Na druhou stranu nejde o těžký terén a těch 10 + km zvládla i moje 15 letá fenka.

Zajímavosti po cestě

Lukenská cesta – Soví skála

Cesta hojně využívaná pašeráky později přestavěná na hlavní spojnici mezi hájovnou na Včelné a hájovnou v Zátoni. Po cestě ze Zátoně je tzv. Soví skála. Nepovedlo se mi dohledat proč se tak jmenuje. Nese datum 12. srpna 1859 a knížecí korunku. Pravděpodobně tak jde o datum dokončení stavby v této části cesty. 

Soví skála na Boubíně

Dřevěná kaple sv. Huberta a Lovecký zámeček

Schwarzenbergové v lesích v okolí Boubína chovali jelení zvěř. Protože se díky vymizení přirozeného predátora přemnožila, byla zbudovaná obora (1900) a k ní i Lovecký zámeček (1902) s kaplí sv. Huberta (1905), kde se před zahájením lovu sloužily mše svaté. Logicky tohle místo ožívalo především v období říje. Po zestátnění byl Lovecký zámeček přesunut do Hluboké nad Vltavou do Staré obory. Zůstala pouze chata pro služebnictvo, která byla kompletně zrekonstruována a na starých základech zámečku je dnes krásné posezení s vyhlídkou na Třístoličník a Plechý.

TIP: tady je možné doplnit vodu 

Kaple Sv. Huberta Boubín
Pramen u Loveckého zámečku na Boubíně

Boubínské jezírko a Král Šumavy

Jde v podstatě o splavovací nádrž pro lepší plavbu dřeva z lesů na Idinu Pilu. Dnes tady začíná naučná stezka okolo pralesa a je tu zbytek Krále Smrků. To byl přes 57 metrů vysoký smrk, který uschl v roce 1969 a o rok později padl za vichřice. Byl 440 let starý a dodnes jeho mohutný kmen budí respekt. Umíte si představit les plný takových velikánů?

TIP: k jezírku se dá dostat s kočárkem

Boubínské jezírko
Křížová Smrč

Křížová smrč

Dnes už jen pomníček připomínající strom, hranici bývalého polesí včelenského, zátoňského a mlynařovické. A taky místo neštěstí. Kdysi se tu sešla lupičská banda mladého Jungbauera ze Strážného a nešťastnou náhodou tu při čištění zbraně umřel jakýsi Kreml. 

Strom duší

Nově vybudovaná pietní místo (2022) stojí kousek od infocentra Idina Pila. Představuje téměř 700 zemřelých při práci v lese od roku 1918. Například jde o lesní dělníky, myslivce, nebo četníky. Na seznamu obětí od roku 2015 pracuje lesník Petr Martan.

Pamětní kámen na vrcholu u rozhledny

Krásy Boubína ocenil i kardinál Friedrich von Schwarzenberg, který ho navštívil již v roce 1867. Dnes jeho návštěvu připomíná připomíná pamětní kámen u paty rozhledny.

Z rozhledny výhled do širého kraje

Samotný kopec je se svými 1362 m.n.m. osmou tisícovkou na Šumavě. Ovšem jako jediná tisícovka je celým svým masivem na našem území. Dřevěná rozhledna postavená roku 2024 poskytuje naprosto úchvatné výhledy.

Za hezkého počasí a dobré viditelnosti uvidíte i alpské štíty. To doporučuji hlavně na podzim a v zimě za jasného počasí. Na druhou stranu je vidět doutnající Temelín, který je 45 km vzdušnou čarou. Uvidíte města jako Prachatice, Vimperk, Hluboká nad Vltavou. V dálce se leskne hrad Kašperk. Na obzoru je krásně vidět celý horský masiv Javorníku, rozhlednu Sedlo, Poledník a silueta Roklanského dvouvrcholu. Na druhé straně potom výrazné kopce Velký Bobík, Malý Bobík a Kleť. Směrem do Německa je krásný výhled na Stožec, Jelení Horu, Plechý a Třístoličník. Prostě celá Šumava jako na dlani.

Výhled na Šumavu, rozhledna Boubín
Pohled směrem na Javorník
Výhled na Třístoličník, rozhledna Bounín
V dáli Třístoličník
Pohled na vrch Bobík

Takovýhle výhled je možný díky rozhledně, která má 21 metrů a převyšuje vrcholky stromů. Co mně ale přišlo zajímavé je, jaký odpor proti této rozhledně měli ochránci přírody. A to tak velký, že podali protest až k Evropské Komisi. Víte, já přírodu velmi respektuji a jsem pro její ochranu. Zároveň si ale uvědomuju, jak je důležité, aby lidi byli obklopeni přírodou, měli důvod do ní chodit, učili se jí poznávat a respektovat. Pokud budeme lidem odpírat vstup do lesů a neumožníme jim vidět krásu naší krajiny, kde mají vzít chuť ji chránit?

V současné době už není rozhledna přístupná zdarma, ale za poplatek. Platba je možná pomocí SMS (60 Kč), nebo kartou (50 Kč) na osobu. Vybírá se tak na novou rozhlednu. Současná už začíná chátrat a bude potřeba ji rozebrat, šetrně odvézt a postavit zde novou rozhlednu.

Výhled na Temelín.

Boubín jako lokalita opředená pověstmi

Cítila jsem se v lese velmi zvláště. Hlavně když padla tma a začala působit představivost. Najednou mi všechny vyvrácené kmeny připomínaly něco úplně jiného a nejednou jsem posvítila do tmy. A to jsem ani netušila, kolik různých pověstí se na okolní lesy váže. Asi jako všude na Šumavě i tu se zjevuje Swiza. Bydlel tu doktor Žídek, který měl neskutečné léčivé schopnosti. Dokonce se tu vypráví o obrovi Kubovizmizelém hradišti. Taky o pokladu po horou, který hlídá drak, český lev, nebo černý pes plivající oheň. Mezi Boubínem a Bobíkem je údajně podzemní chodba a v hoře Boubíně odpočívá vojsko, které stejně jako blaničtí rytíři vyjede, až bude čechám nejhůře. 

No, málo toho není!

TIP: v zimě použijte nesmeky. Vršek je namrzlý, obzvláště už polorozpadlé schody. Pro mámy co nosí doporučuju merino podprsenku. Mám ozkoušenou Sensor Merino Active a je naprosto skvělá pod batoh u nosítko. A termoska se taky bude hodit. Přímo nahoře je i altánek s posezením.

Já a Mikoláš 1. 1. 2024 při našem prvním výstupu

Mně uchvátil nejenom výhled, ale i přilehlé údolí táhnoucí se od Idiny Pily v Zátoni. Při druhé návštěvě, kdy jsem Boubín vyšla z druhé strany, mě překvapil až alpský ráz stavení v Kubovi Huti.


Článek obsahuje affiliate linky na vybrané obchody a produkty, které používám a jsem s nimi spokojena. Děkuji

Sdílej

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější

Nově opravený hradlový most Rechle byste si neměli nechat ujít. Můžete velmi pohodlně zaparkovat hned vedle, ale já pro vás mám tip na 11 km pěší okruh pro zdatnější turisty. Můžu vám zaručit, že projdete zajímavými a stále ještě trochu divokými...

Vždycky jsem doufala a přála si, abych mohla dítě začlenit do mého stylu života. Zůstala jsem aktivní po celou dobu těhotenství a nechtěla jsem s tím přestat ani po porodu. Byla jsem otevřená potřebám miminka i mým. Jak se ukázalo, narodilo se mi zdravé...

Mohlo by se líbit

Víc na Instagramu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *