Třídenní vodácké dobrodružství ze Sušice do Písku po Otavě

Je pravda že k nám na Šumavu se spíš jezdí do lesa, na rozhledny, vlky, rysy, jeleny a další. Ale i kdyby jen na jeden den, sedněte do lodě a poplujte po zlatonosné Otavě. Uvidíte všechno z jiné perspektivy.

Nástupní místo Sušice

Nástupních míst je víc. Osobně doporučuju začínat až v Sušici. Hlavně proto, že většinu sezóny je málo vody a z Radešova (Rejštejna) to na několika místech může víc drhnout (nebo je úsek dokonce zavřený). Na konci Sušice směrem na Prahu je hned několik půjčoven: Otava, Samba a Otavatour. My jsme nakonec půjčovali jen barely a pádla u Samby, hlavně proto, že neměli obědovou pauzu a byli schopni vypsat smlouvu i v poledne.

Pokud přijedete vlakem, nejblíž máte půjčovnu Otavatour (cca 200m od nádraží). Ale dojdete i do Samby a Otavy, které jsou až za mostem. Jestli jedete autem, dá se u mostu i parkovat. Ale jak Otava, tak Samba mají své vyhraněné plochy na parkování.

Otava 2020
Jedna z mála fotek, kdy Adéla neskáče do vody.

1. den: Sušice – Střelské Hoštice

24,6 km

Jednodenní vodu budete pravděpodobně končit už v Horažďovicích. Bude vám to trvat zhruba 4,5 hodinky. Tenhle úsek je za mě ten nejhezčí. Řeka je tady trošku divočejší než další dny, břehy jsou tak zvláštně porostlé, až to místy připomíná nějaký prales. Je tady taky největší koncentrace různých barů a hospod.

Před mostem v Žichovicích můžete na levém břehu odstavit lodě a dojít si na prohlídku hradu Rabí, který je cca 2 kilometry od řeky.

První den je na pivní zastávky jak dělaný.

Můj tip: stavte se na pivo v Čepicích. Minipivovar Šafář tady má na pravém břehu udělané posezení.

My jsme první den trochu zaspali, trochu se nebyli schopní zabalit a pak když už jsme dorazili k řece, začalo děsně pršet. Byli jsme schovaní pod mostem a každý z nás měl jinou teorii co dělat. Já řekla že v dešti nepojedu, ale že to určitě přejde. A tak jsme nakonec vydrželi a to sluníčko přeci jen přišlo.

Kemp ve Střelských Hošticích

Původně jsme chtěli dojet až do Katovic. Ale všichni jsme toho měli plné zuby. Blížil se večer a tak jsme se rozhodli pro variantu kempu ve Střelských Hošticích.

Co jsem na kempu ocenila je možnost rozdělat oheň na určených místech. Co jsem nepochopila byl neskutečně nepříjemný výlez z vody. Což jak se ukázalo, je takové specifikum celé Otavy. Dejte si pozor, nevaří moc dlouho. Ale mě to úplně nevadilo. Zalezli jsme docela brzy. Já jsem dokonce i využila teplou sprchu.

Pssst, tady se dá platit kartou.

Unavená Adélka.

Dalších pár plus tohoto kempu: hned za mostem je muzeum řeky Otavy a voroplavby, trochu dál řeznictví s vývařovnou, zmrzlina, pizza a Coop.

2. den: Střelské Hoštice – Štěkeň

22,5 km

Druhý den byl ve znamení zavřených jezů. Bylo jich tolik, že Kemp ve Štěkeni byl doslova vysvobozením. A že to pro nás s laminátovou lodí nebyly lehké přenosy. Všimla jsem si, že tady na Otavě není ve většině případech před jezem ani naznačeno jestli je splavný a kudy se přenáší.

První pivo jsem si dali v kempu v Katovicích. Zajímalo mě, jak je kemp vybavený. A pokud doplujete až sem, užijete si obsáhlé nabídky jídel, nových a pěkných záchodů, piva Klostermann a při velkém teplu dokonce rozprašované mlhy. Je tu i hřiště na volejbal, kdybyste měli pohybu za den málo (ale to s tím přenášením fakt pochybuju).

Pak v podstatě ž ke Strakonicím není nic. Těsně před městem jsou naproti sobě dva kempy. Taky je tady značně hlubší voda a dá se tu pohodlně koupat. Klidně se smočte, čeká vás dost náročné přenášení jezu ve Strakonicích. Přenáší se vlevo.

Strakonický zámek
Pod jezem ve Strakonicích.

Potom zas vody ubyde a kdo je naložený jako my a má těžkou loď bude při výjezd ze Strakonic drhnout.

My jsme stavěli na občerstvení až v kempu Slaník. Je hned pod jezem na levé straně. Bylo mi tady moc dobře. A klidně bych tady už ukončila den. Ale pokud jedete až do Písku, nechcete si na poslední den nechat tolik kilometrů.

Poslední úsek dne mi utekl doslova jako voda. Kemp Štěkeň je vlevo pod jezem, který se, jak jinak, přenáší. Je tady opět několik ohnišť, nafukovací skákadlo pro děti, pivo točí Dudáka (doporučuju letní speciál 8°). Pokud si chcete nakoupit jídlo, budete muset jít cca kilometr do města, ale Coop má opravdu veliký výběr.

Ohniště v Kempu ve Štěkeni
Dřevo se dá sice všude koupit, ale za dost peněz a tak jsme si vezli vlastní.

3. den: Štěkeň – Písek

18,9 km

Jet příště, tak klidně zvolím pomalejší tempo a končím tady po třech dnech. Ale my měli v očích napsáno Písek už od začátku. A tak se jelo. Tenhle úsek je dost velká nuda. Až na posledních pár kilometrů před Pískem, kdy se jede v rokli mezi kopci. Cestou jsem viděla jen jeden ukazatel na kemp, jinak nebylo ani kde pořádně zastavit.

Balík sena v Otavě
Líná Otava před Pískem

A k mojí smůle jsme najeli na větev v dost velkém proudu, loď se nám stočila kolmo na proud a udělali jsme se. Boty a pádlo mi chytali jiní vodáci, Adéla uplavala, foťák jsem stačila chytit. Bohužel kamera klesla kamsi mezi kameny (a to jsem pro vás měla úplně super záběry připravené na sestřih), brýle taky vzaly za své. Vak s vodou se mi naštěstí povedlo později objevit na hladině u břehu.

No a do toho ty jezy co se přenáší…prostě tenhle den se opravdu nepovedl.

Sušení mokrých věcí
Sušení věcí v Písku

Co je dobré vědět

– Za psa se v kempech (alespoň kde jsme spali my) neplatí.

– Sprcha je na žetony, jeden stojí 20 Kč.

– Většina jezů je nesjízdná a není značené kudy se přenáší.

– Kde se dá v kempu rozdělat oheň, prodávají i dřevo. Ale draho a tak jsme si vezli svoje.

– Celková kilometráž ze Sušice do Písku je 66,1 Km. Plánovat můžete pomocí apky Mapy.cz, kde je i vodácký mód. Taky se podíváte na všechny stupně a jezy.

– Tahle trasa je 100 % vhodná pro děti.

– Lodě rezervujte dopředu, na víkendy může být všechno pryč.

– Doporučuji jet přes týden. I v sezóně jsme de facto nikoho nepotkali a kempy byly prázdné.

Koupačka.
Řeka je mírná, je hodně času na koupačku

Na co si dát pozor

– Pitný režim. Nenechte se zmást množstvím vody kolem sebe. Rychle zapomenete doplňovat tekutiny a ne, pivo to nespraví. Vemte si určitě vodu s sebou a doplňujte kdykoli je šance.

– Pořiďte si suché vaky. Barel někdy nevydrží. Mokré oblečení a spacák asi přežijete, ale promočenou elektroniku rozhodně nechcete řešit.

– Bude to znít asi jako směšná rada (obzvláště ode mě), ale přivažte si všechny věci co by mohly uplavat, nebo se utopit. I pitomou flašku vody. Stačí si v Decathlonu za stovku koupit provázek a nebudete jako já oplakávat třeba kameru.

– Mějte s sebou hotovost. Ne všude berou karty a ne všude je snadné si vybrat.

– Nepříjemné výlezy z vody

Tak AHOJ, ať se vám výlet líbí!

Mohlo by se líbit

Napište mi



#JDETOIJINAK

© SHE Nekesa 2020 | Všechna práva vyhrazena